DRUHÁ ČÁST ROHOVORU
JKR: (utírá si slzy) Tak, teď jsem brečela v Blue Peter, takže moje mediální kariéra je úplná.
ZS: Oooo…
GJ: No, Jo, jako díky od všech dětí z téhle země…
JKR: Oh, ještě něco víc? OOH, oh ne!
GJ: Chtěli bychom tě ocenit největší poctou v Blue Peter, a to je, jak víš, zlatý Blue Peter odznak.
JKR: (vzlykne) Víte, nevíte, nemáte představu, co to pro mě znamená, protože si pamatuju, že když jsem byla v Blue Peter podruhé, ptala jsem se: "…a teď jsem dostala stříbrný Blue Peter odznak…" (dodává) "Konnie si to bude pamatovat." Řekla jsem: "Takže, když přijdu i po třetí, dostanu zlatý?" A ona řekla: "Oh, ne. Oh, ne, ne, ne, ne" (obecenstvo a Jo se smějí) "Zlaté Blue Peter odznaky jsou pro lidi, kteří udělají něco vážně důležité, například když zachrání život." Stalo se to velkým žertem při mnohých událostech. Zvykla jsem si říkat lidem (moderátoři Blue Peter se chichotají) "Mohl bych předstírat, že jsi v komatu, a já ti přečtu kousek z knihy a potom bys mohl předstírat, že ses probudil a já dostanu zlatý Blue Peter odznak." A teď ho konečně mám. Děkuju, děkuju moc.
GJ: Gratulujeme. Potlesk pro JKR!
(obecenstvo tleská a křičí: , Hurá!!")
(Jo se směje a relace končí)
Přepis prodlouženého rozhovoru, které bylo dostupné pro diváky s digitální TV.
Otázka: Proč jsi napsala jenom sedm knih a ne víc?
JKR: No, k příběhu, který jsem si naplánovala se dobře hodila sedmidílná série - na každý školní rok jeden. Tak jsem, bylo to dost dávno, naplánovala taky to, jak by to mohlo skončit, a stalo se to koncem sedmé knihy.
GJ: Jsi smutná, že toto bude konec, že už víc nebude žádná HP kniha?
JKR: Jsem… Jsem smutná, jo, ale hmm, měla jsem dost dlouhý čas na to, abych si zvykla na představu, že skončí sedmou knihou. Taky, že mám velký pocit úspěchu, že jsem se dostala tam, kam jsem se plánovala dostat sedmnáct let, takže je to jako dokončení obrovské zkoušky.
Otázka: Vyvinula se nějaká osoba nečekaným směrem během psaní sedmi knih?
JKR: Hmm… některé postavy trochu neposlouchaly, a chtěly si dělat svoje vlastní věci. Ale myslím, že je znám hodně, hodně dobře, takže mě nikdy nepřekvapily. Jen okrajově, můžu říct, přestože se to nestalo, ale na internetu je teorie, že v jednom okamžiku by se mohli dát Seville a Lenka dohromady (obecenstvo se směje). A já jsem řekla, "Ne, to se nestane." Ale víte, během psaní sedmé knihy jsem začala pociťovat trochu chemie mezi Nevillem a Lenkou. Začala jsem přemýšlet, jak by to fungovalo, ale neuskutečnilo se to. Bylo to zajímavé. V jednom momentě, když jsem pokračovala, jsem si řekla "Samozřejmě, nikdy by jeden druhého nechtěli" Nevím, jednoduše jsem to uviděla.
GJ: Hannah.
Hannah: Mají HP knihy hlubší význam, anebo si ho lidé jen dotvářejí?
JKR: No, jsou tam hlubší významy, ale jsou tam proto, protože píšu o smrti. Když hovoříte o životě a smrti, zlu a dobru a charakteru loajality a tak dále, zkoumáte dost, hmm, velká témata. Takže, hmm, jo, ale to neznamená, že hmm, jsou to vhodné knihy ve smyslu, že ty, ty ne… Doufám, že necítíš, že jsou ti na každé stránce vtloukány do hlavy morální zásady. Myslím, že může být čten od začátku do konce jako dobrodružný příběh, a můžete si od toho vzít, co chcete. To je možná taky důvod, proč se líbí lidem různého věku.
GJ: Připravený, ochotný a ve fantastickém plášti - James.
JKR: Je to úžasný plášť. Líbí se mi, vážně, je pěkný.
James: Ovlivnilo tě při psaní posledních knih, že budou zfilmované, konkrétně, jak herci hrají postavy?
JKR: Často se mě na to ptají a myslím, že je to velmi dobrá otázka. Pravdivá odpověď je, že ne. Myslím, že bez přehánění, jen dvakrát jsem si tohle uvědomila. Jednou to bylo, když jsem psala obra Drápa. Pomyslela jsem si "Budou to muset natočit. No nic." To byl jeden případ, když jsem se zastavila a přemýšlela. Bylo to kvůli CGI, Computer generated Imagery, protože je to dost drahé. Ale nemohla jsem. To je výhoda spisovatele, víte, pravděpodobně minimálně biliony liber na jedné stránce… Je to problém Warner Brosu, musí to se mnou vydržet. Takže, nic mě neovlivňuje při psaní. Předpokládám, že si to začnete trochu více uvědomovat, když jste bokem příběhu, že by to mohlo být náročné zpracovávat do filmu, ale nikdy mě to neovlivňuje při psaní natolik, že by mě to zastavilo něco udělat.
GJ: Zajímavé. Ok. Rhys je na řadě.
Rhys: Kdybys mohla mít jeden předmět ze světa HP, co by to bylo a proč?
JKR: Hmm…Myslím, že obraceč času by byl lákavý. Velmi lákavý. Možnost jít zpět a znovu prožít momenty a podívat se na ně z odlišných úhlů, by byla úžasná a dost hrozivá zároveň. Problém je, že většina magických předmětů v Harrym Potterovi mají dvě strany mince… Je tam hodně málo věcí, které jsou jasné, úplně neškodné. Všechny vypadají, že v sobě mají nějakou negativní vlastnost. A to je, jak je používáme. V knize 7 je pár předmětů, které by mohly být velmi žádoucí, ale musíte počkat, abyste to zjistili.
GJ: Co by sis vybral ty, Rhysi?
Rhys: Pravděpodobně hůlku, protože s tou můžete udělat spoustu věcí, ale musíte ji použít správným způsobem. Když byste jednu měli, měli byste spoustu výhod…
GJ: V pořádku, Naomi.
Naomi: Můžeš nám říct trochu více o Trevorovi? Je to motáctví Nevilla od strýce Algieho?
JKR: Podívejte, miluju všechny tyhle teorie, vážně je mám ráda. Hmm, ne, není. Ale miluju fakt, že každý je teď tak ve světě Harryho Pottera, že každá maličkost a osoba je podrobně zkoumaná mikroskopem oddanými čtenáři, aby zjistili, co se v nich skrývá. Trevor je vážně jen ropucha. Určitě. Není mrtvý Brumbál, který se vrátil, aby někomu pomohl… (pozn.překl.: nesrozumitelné)
GJ: Rose, jsi na řadě.
Rose: Moje otázka je, jestli se někdy Brumbál zamiloval.
JKR: Hmm… No, myslím si, že během dlouhého života se téměř každý zamiloval,, ale pravděpodobně byste tyhle odpověděli neměli raději vědět.
GJ: Super. Fascinující. Lucy se dokonce vrátila… Ellie, jaká je tvoje otázka?
Ellie: Proč Harry nepoužije obraceč času, aby zachránil své rodiče?
JKR: Oh, to je velmi dobrá otázka. Ale bylo by to jako v Terminátorovi, když jste nikdy neviděli Terminátora… no nevadí. Uff, obraceč času byl pro mně velmi složitý vynález, protože vytvořil tolik problémů, kolik vyřešil. A každý, kdo četl HP5 si mohl všimnout, že při vrcholné scéně, ve které se honí na ministerstvu, shodí všechny obraceče času, a tím je uchrání od používání v budoucnosti.
GJ: Úžasná otázka, Ellie, a díky za všechny otázky. Za chvíli budeme pokračovat, ale teďka ti moc děkujem.
JKR: Děkuju!
(reklama)
ZS: A teď je čas na další otázky! Jade.
Jade: Kdybys na jeden den ztroskotala na opuštěném ostrově a mohla by sis vybrat jednom jednu postavu ze všech svých knih, která by to byla?
JKR: Myslím, že na opuštěném ostrově by to byl Hagrid. Myslím, že by byl velmi užitečný. Protože by mohl dosáhnout na kokosové ořechy a vůbec, vážně… mohl by se prostě vyšplhat na strom, mohl by mi utrhnout potřebné věci, mohl by lovit divoká zvířata… Myšlenka, že by si je chtěl nechat, že by se jich nechtěl zbavit, tak… Ale myslím, že když hledáte někoho, kdo by byl na opuštěném ostrově vážně užitečný, tak by to byl Hagrid.
ZS: Ellen.
Ellen: Když píšeš strašidelné scény, vynořují se ti v hlavě strašidelné myšlenky?
JKR: Strašidelné scény? (v pozadí hraje psycho hudba) Jako Čelisti nebo tak něco? Hmm… ne, vážně ne. Byla jsem trochu vystrašená z nápadů, co jsem dostala. A potom jsem je napsala a přestala jsem být vystrašená. Srandovní je, že jedna z nejstrašidelnějších scén, která mě kdy napadla, byla tvář v zadní části hlavy v první knize. Když mi lidé říkají, že moje knihy jsou stále víc a víc temné, a co si o tom myslím, že jsou, vysvětluju to tím, že jsou temnější a temnější proto, že Voldemort se stává silnějším a silnějším. Vždy se podívám dozadu na první knihu a pomyslím si, že ani tam všechno nebylo jednoduché a milé, nemyslíte? Bylo to pěkně strašidelné.
KH: Karen, tvoje otázka.
Karen: Kdybys sis udělala vlastní viteál, který předmět by to byl?
JKR: No, samozřejmě, že bych si viteál nikdy neudělala, protože tě to strašně poškodí. Je to černá magie. Takže, nikdy bych… Myslím, že hledat předměty, které by jsem použila pro viteál, by bylo vážně těžké, takže se o vyrábění viteálu nezajímám. (smích)
Otázka: Který je tvůj nejoblíbenější vynález Fredova a Georgova obchodu s žertovnými rekvizitami a proč?
JKR: Hmm. Ulejvací cukroví, samozřejmě. Ale vlastně… ne, není to pravda. Nejlepší věc pro mě z jejich výrobků by byly, hmm, Patentované sny na den. Když se něco jako…je to druh přednášecího denního snu, který můžete prožívat, kdy a kde chcete. Někdo tady možná četl knihu víc než desetkrát, takže ví přesnou definici lépe než já… To je můj oblíbený weasleyovský výmysl. Ale používanější je cukroví. Když jsem byla malá, zvykla jsem si často krvácet z nosu a bylo to excelentní sedět ve třídě a potom jí pryč, odejít. A od toho přišel nápad, protože jedno cukroví jsou krvácející kokosky, něco, díky čemu můžete odejít z hodiny.
GJ a ZS: Užitečné. Geroge. Jaká je tvoje otázka?
George: Kdybys mohla navštívit Příčnou ulici, ve kterém obchodě bys strávila nejvíce času a proč?
JKR: Hmm… tak to je vážně těžké. Když jsem byla před lety navštívit místo natáčení Příčné ulice… Nevěděla jsem… Protože udělali vnitřek obchodů tak dobře… mohli jste do nich vejít. Tak jsem jednoduše nevěděla, kam jít nejdříve. Tak, hmm, myslím, že do Krucánků a kaňourů. Myslím, že bych chtěla vidět všechny ty knihy víc, než cokoli jiného.
ZS: Josua, jaká je tvoje otázka?
Josua: Proč jsi vytvořila Harryho Pottera jako chlapce a ne jako holku?
JKR: No, tahle otázka mi byla položena už mnohokrát a myslím, že ten důvod je, že mě to tak napadlo. Napadl mě chlapec a ne holka. Přišlo mi velmi nečekané, a viděla jsem ho velmi jasně a jednoduše tam byl! Byl chlapec. Nikdy jsem se nerozmýšlela, přeměnit ho na Harriet. Vždy byl pro mě Harry.
ZS: Aileen, máš velmi dobrou otázku, sem s ní.




