15. června 2008 v 14:55
|
Opravdu se moc omlouvám, že to nebylo dřív, přeloženou jí mám od čtvrtka. Nefungoval mi internet, ale teď už si jí konečně přečtěte:-))
Motorka zabočila za tmavý roh tak rychle, že oba policisté v hlídkovém voze jen hvízdli. Seržant Fisher prudce sešlápl brzdu svou obrovskou nohou, přesvědčený o tom, že chlapec, který seděl vzadu, musel spadnout na zem; ovšem motorka zabočila, aniž by kterýkoli z jezdců opustil sedadlo a s mrknutím zadního červeného světla zmizela v úzké uličce.
,,Tam je dostaneme!" zařval policista Anderson vzrušeně. ,,Je to slepá ulice!"
Fisher otočil volantem a zvýšil rychlost auta, sedřel polovinu laku z boku vozu, když se pokusil dostat se do melé uličky.
Tam, v náhle osvětleném prostoru, seděla jejich oběť, nehybná - po třičtvrtě hodině pronásledování konečně dopadená. Dva motorkáři byli uvězněni mezi vysokou zdí a policejním vozem, který teď stál směrem k nim jako vrčící predátor se svítícíma očima.
Mezi dvěřmi auta a zdí bylo tak málo místa, že bylo pro Fishera a Andersona velmi obtížné vůbec se z vozidla dostat. Zranilo to jejich důstojnost, když se jako krabi plahočili k darebákům. Fisher protáhl svoje velké břicho kolem zdi, utrhl si přitom knoflík od košile, a nakonec zády zlomil boční zrcátko.
,,Slezte z motorky!" zařval na culící se mladíky, kteří seděli v modrém světle, jako by si to užívali.
Udělali, jak jim bylo řečeno. Natočením zničeného zrcátka namířil Fisher světlo přímo na ně. Zdálo se, že jim není víc než 18. Ten, který řídil, měl dlouhé černé vlasy; svým drze vypadajícím zevnějškem Fisherovi nepříjemně připomínal bývalého přítele své dcery - kytaristu. Druhý hoch měl také černé vlasy, ale byly krátké a trčely do všech směrů; měl brýle a široce se zubil. Oba měli trička ozdobená velkým zlatým ptákem; nepochybný symbol toho, že patřili do nějaké ohlušující nemelodické rockové skupiny.
,,Nemáte helmy!" zaječel Fisher a ukázal na nezakryté hlavy obou chlapců. ,,Překročení povolené rychlosti a - a to značně!" (Ve skutečnosti byla zaznamenaná rychlost větší než rychlost, kterou podle Fishera mohla nějaká motorka vůbec cestovat.) ,,Dostatečný důvod, aby vás zastavila policie!"
,,Rádi se zastavíme na kus řeči," řekl chlapec v brýlích, ,,jen jsme zkoušeli -"
,,Nepokoušejte se z toho vymluvit - jste v obrovském průšvihu!" zavrčel Anderson. ,,Jména!"
,,Jména?" opakoval dlouhovlasý řidič. ,,Ehm - dobře, uvidíme. Tak třeba Wilberforce, Bathsheba... Elvendork..."
,,A co je na tomhle jménu hezké je, že ho můžete použít pro kluka i holku," přidal se chlapec v brýlích.
,,Aha, NAŠE jména, to jste myslel?" zeptal se ten první, když Anderson začínal vzteky prskat. ,,To jste měl říct hned! Tohle je James Potter a já jsem Sirius Black!"
,,Za okamžik vás humor přejde, vy malí drzí -"
Ale James ani Sirius mu nevěnovali pozornost. Náhle byli ostražití jako hlídací psi, hleděli za Fishera a Andersona přes střechu policejního vozu do tmavé uličky. Najednou nečekaným pohybem sáhli do svých kapes.
Oběma policistům se na okamžik zrychlil tep, když si představili pistole namířené na ně, ale v další minutě uviděli, že motorkáři nevytáhli nic než -
,,Paličky na bicí?" zasmál se Anderson. ,,Pravý pár vtipálků, co? Dobře, teď vás odvedeme na stanici a -"
Ale Anderson nedomluvil. James a Sirius zašeptali něco nepochopitelného a z paliček vystřelil paprsek světla.
Policisté se otočili kolem dokola a potom se podívali nahoru. Tři muži létali . opravdu LÉTALI - nad uličkou na košťatech - a v té samé chvíli se policejní auto začalo zvedat na zadní kola.
Fisherovi se podlomila kolema, tvrdě dosedl na zem; Anderson zakopl o Fisherovy nohy a dopadl vedle něj, když PRÁSK - BUM - KŘACH - uslyšeli, jak muži na košťatech narazili do auta a spadli na zem, zřejmě v bezvědomí, zatímco zlomené násady od košťat rachotily mezi nimi.
Motorka se znovu probrala k životu. Fisherova ústa zůstala otevřená, ale sebral všechnu sílu, aby se podíval zpátky na dva teenagery.
,,Mockrát děkujeme!" zvolal Sirius za bušení stroje. ,,Jsme vám opravdu vděční!"
,,Jo, rádi jsme vás poznali!" řekl James. ,,A nezapomeňte: Elvendork! Hodí se pro obě pohlaví!"
Země se otřásla a Fisher s Andersonem si v úleku zakryli uši rukama, jejich auta právě spadlo zpět na silnici. Teď pocházel všechen hluk z motorky. Když vzhlédli, nevěřili svým očím: motorka se zvedla do vzduchu a James se Siriusem mizeli noční oblohou, jejich zadní světlo za nimi pomrkávalo jako mizející rubín.
supeeeeer!!!uplne jak od medka..nepoznala bych rozdil:)fakt ses strasne sikovna:)